Oblast zkoumání ručního písma ve znaleckých oborech písmoznalectví a kriminalistika je českou paralelou disciplíny nazývané ve světě anglicky „forensic handwriting examination“ (překl. forenzní zkoumání ručního písma) a německy „gerichtliche Schriftvergleichung“ (překl. soudní porovnávání písma). 

Jde o souhrn postupů vedoucí k identifikaci osob podle jejich ručního písma. Identifikace je založena na předpokladu jedinečných modifikací v písmu každé osoby a na teorii dynamických stereotypů, které ovládají pohyb při psaní a dovolují po zdokonalení vykonávat velmi složité pohybové úlohy rychle a efektivně. Dynamický stereotyp je řetězec podmíněných reflexů, které není možné si od cizí osoby osvojit. To umožňuje odlišit pravé objekty od padělaných.

Ke zkoumání jsou využívány zejména kvalitativní metody, protože individualita rukopisu každého člověka zatím nedovoluje většinu pozorovaných znaků hodnotit kvantitativně. V Československé společnosti pro písmoznalctví  jsou užívány postupy a metody v souladu s doporučeními ENFHEX.

Ke zkoumání jsou znalci předkládány sporné objekty (podpisy nebo písmo, jejichž pisatel není znám) a srovnávací materiál konkrétního známého pisatele. Zpravidla jsou zkoumány originály, ale v tam, kde originály k dispozici nejsou, lze s příslušným omezením zkoumat i kopie.

Závěr zkoumání v české a slovenské písmoznalescké praxi obsahuje odpovědi na položené otázky. Formulace odpovědí by neměla připouštět dvojí výklad. Závěr nesmí obsahovat tvrzení, která nejsou podložena provedeným důkazem.

Z dlouhodobých statistik vyplývá, že přibližně v polovině případů lze dospět ke kategorickému závěru zkoumání, což je na stupnici používaných závěrů ten nejpřesnější. Vedle zhruba desetiny zcela nerozhodných případů se při koncipování závěru zbývajících zkoumání využívají stupně pravděpodobnosti. Ty vyjadřují míru přesnosti kladných (zkoumaný objekt je pravý) a záporných (zkoumaný objekt není pravý) závěrů. Pro stanovování závěrů zkoumání definujeme tři stupně pravděpodobnosti (nízká, střední, vysoká). Podle množství a identifikační hodnoty zjištěných skutečností se tedy používají následující stupně (od kategorického kladného po kategorický záporný):

1. Kategorický kladný závěr (sporný a srovnávací materiál napsala stejná osoba)
2. Kladný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti
3. Kladný závěr v rovině střední pravděpodobnosti
4. Kladný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti
5. Nerozhodný závěr
6. Záporný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti
7. Záporný závěr v rovině střední pravděpodobnosti
8. Záporný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti
9. Kategorický záporný závěr (sporný a srovnávací materiál napsaly různé osoby)
 
Dále jsou popsány jednotlivé stupně a používané formulace.
 
Kategorický kladný závěr
Jde o nejvyšší stupeň přesnosti používaný v případech, kdy má znalec na základě důkazu jistotu, že
sporný a srovnávací materiál napsala stejná osoba.
používané formulace: "Sporný podpis je pravý podpis osoby xy."
"Sporný text napsala osoba xy."
 
Kladný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti
Stanovuje se v případech, kdy důkaz velmi silně podporuje tvrzení, že sporný a srovnávací materiál
napsala stejná osoba. Zjištěné skutečnosti ale nedostačují ke stanovení kategorického závěru.
používané formulace: "Sporný podpis je s vysokou pravděpodobností pravý podpis osoby xy."
"Sporný text s vysokou pravděpodobností napsala osoba xy."
 
Kladný závěr v rovině střední pravděpodobnosti
Stanovuje se v případech, kdy důkaz podporuje tvrzení, že sporný a srovnávací materiál napsala
stejná osoba. Zjištěné skutečnosti ale nedostačují ke stanovení závěru v rovině vysoké
pravděpodobnosti.
používané formulace: "Sporný podpis je pravděpodobně pravý podpis osoby xy."
"Sporný text pravděpodobně napsala osoba xy."Závěr obsahuje odpovědi na položené otázky. Formulace odpovědí by neměla připouštět dvojí výklad.
 

Kladný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti
Stanovuje se v případech, kdy zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že sporný a srovnávací materiál napsala stejná osoba. Nízký identifikační význam zjištěných skutečností ale nedostačuje ani ke stanovení závěru ve střední rovině pravděpodobnosti.
používané formulace:
"Je pravděpodobnější, že sporný podpis je pravý podpis osoby xy, než že by se jednalo o padělek."
"Je pravděpodobnější, že sporný text napsala osoba xy, než že by ho osoba xy nepsala."

Nerozhodný závěr
Stanovuje se v případech, kdy nebyly zjištěny ani takové skutečnosti, které by dovolovaly stanovení závěru v nízké rovině pravděpodobnosti. Jde o situace, ve kterých je k dispozici příliš málo identifikačně využitelných znaků, nebo jsou zjištěné skutečnosti ve vzájemném rozporu.
používané formulace:
„Nelze rozhodnout, zda sporný podpis je pravý podpis osoby xy, nebo zda se jedná o padělek.“
„Nelze rozhodnout, zda sporný text napsala osoba xy.“

Záporný závěr v rovině nízké pravděpodobnosti
Stanovuje se v případech, kdy zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že sporný a srovnávací materiál napsaly různé osoby. Nízký identifikační význam zjištěných skutečností ale nedostačuje ani ke stanovení závěru ve střední rovině pravděpodobnosti.
používané formulace:
"Je pravděpodobnější, že sporný podpis není pravý podpis osoby xy, než že by se jednalo o její pravý podpis."
"Je pravděpodobnější, že sporný text nenapsala osoba xy, než že by ho osoba xy napsala."

Záporný závěr v rovině střední pravděpodobnosti
Stanovuje se v případech, kdy důkaz podporuje tvrzení, že sporný a srovnávací materiál napsaly různé osoby. Množství zjištěných skutečností ale nedostačuje ke stanovení závěru v rovině vysoké pravděpodobnosti.
používané formulace:
"Sporný podpis pravděpodobně není pravý podpis osoby xy."
"Sporný text pravděpodobně nenapsala osoba xy."

Záporný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti
Stanovuje se v případech, kdy důkaz velmi silně podporuje tvrzení, že sporný a srovnávací materiál napsaly různé osoby. Zjištěné skutečnosti ale nedostačují ke stanovení kategorického závěru.
používané formulace:
"Sporný podpis s vysokou pravděpodobností není pravý podpis osoby xy."
"Sporný text s vysokou pravděpodobností nenapsala osoba xy."

Kategorický záporný závěr
Jde o nejvyšší stupeň přesnosti používaný v případech, kdy má znalec na základě důkazu jistotu, že sporný a srovnávací materiál psaly různé osoby.
používané formulace:
"Sporný podpis není pravý podpis osoby xy."
"Sporný text nenapsala osoba xy."

Kvalitativní povaha zkoumání a s tím související nemožnost číselného vyjádření hodnoty nalezených znaků neumožňuje stanovení závěrů zkoumání v procentech. V případě uvedení pravděpodobnostního závěru jde tedy o verbální vyjádření jeho přesnosti a ne o pravděpodobnost v matematickém významu. V případě stanovení jiného než kategorického závěru se uvede, zda lze očekávat, že by se v budoucnu (zejména po zkvalitnění srovnávacího materiálu, nebo např. zajištění originálů tam, kde byly k dispozici jen kopie) mohlo podařit tento závěr upřesnit.