Standard pro vymezení znalecké práce v oborech
písmoznalectví a kriminalistika se zaměřením na zkoumání ručního písma.

(ve formátu *.pdf zde)


1. Oblast působnosti
1.1 Standard je vypracovaný pro potřeby Společnosti pro písmoznalectví, o.s. a pro její činné členy je závazný.
1.2 Standard vymezuje věcnou příslušnost ve znaleckých oborech písmoznalectví a kriminalistika se zaměřením na zkoumání ručního písma.
1.3 Tento dokument poskytuje základní informace o oboru, objektech, metodách, prostředcích a cílech znaleckého zkoumání. Dále odkazuje na zpřesňující standardy pro jednotlivé oblasti znalecké práce.

2. Vymezení oboru
2.1 Znalecké obory písmoznalectví a kriminalistika jsou základní obory v systému třídění znaleckých oborů Ministerstva spravedlnosti České republiky [1]. V rámci jejich odvětví nebo specializace na ruční písmo se primárně zabývají individuální identifikací osob podle jejich písemného projevu.
2.2 Znalecké zkoumání v oborech písmoznalectví a kriminalistika se zaměřením na zkoumání ručního písma vykonávají znalci a znalecké ústavy jmenované do těchto oborů v souladu se zákonem.
2.3 Součástí identifikačního zkoumání ručního písma v oborech písmoznalectví a kriminalistika není vyvozování osobnostních vlastností a rysů pisatele z jeho písemného projevu.

3. Objekty zkoumání
3.1 Objekty zkoumání jsou ručně [2] psané podpisy a texty vyhotovené kurzívním (psacím), perličkovým nebo hůlkovým (tiskacím) písmem, případně jejich kombinací, a číslice.
3.2 Primárně jsou zkoumány originály ručně psaných podpisů a textů. Kopie jsou zkoumány pouze v rozsahu, který je omezen jejich kvalitou.
3.3 Objekty zkoumání mohou být také další ručně psané znaky a symboly.
3.4 Objekty zkoumání se dělí na sporné a srovnávací materiály. Sporné jsou ty objekty, jejichž pisatel není znám a většinou má být zkoumáním zjištěn. Srovnávací jsou ty objekty, jejichž pisatel je znám.

4. Cíle zkoumání
4.1 Zkoumáním sporného materiálu (textu nebo podpisu) a jeho porovnáním se srovnávacím materiálem se primárně určuje, zda porovnávané materiály vyhotovila stejná osoba. Cílem je tedy identifikovat pisatele sporného textu nebo podpisu.
4.2 Další cíle zkoumání
V souvislosti s identifikačním zkoumáním se dále určuje:
    a. zda sporný materiál obsahuje projevy technického padělání,
    b. zda sporný materiál obsahuje markanty vhodné pro identifikaci pisatele (tj. hodnocení zpracovatelnosti),
    c. zařazení sporného materiálu do časové osy vývoje ručního písma nebo podpisů konkrétní osoby,
    d. určení znění obtížně čitelného textu.

5. Teoretická východiska, metody a prostředky zkoumání
5.1 Identifikace pisatele písemného projevu je založena na předpokladu jedinečných modifikací v písmu každé osoby a na teorii dynamických stereotypů, které ovládají pohyb při psaní a dovolují po zdokonalení vykonávat velmi složité pohybové úlohy rychle a efektivně. Dynamický stereotyp je řetězec podmíněných reflexů, které není možné si od cizí osoby osvojit.
5.2 Metody
analytická metoda – rozbor objektu zkoumání podle jednotlivých hledisek a jejich vyhodnocení; v rámci analýzy jsou hodnocena měřitelná hlediska (uváděno jako metoda grafometrická), a hlediska neměřitelná (kvalitativní),
srovnávací metoda – porovnání analyzovaných hledisek sporného a srovnávacího materiálu,
syntetická metoda – hodnocení dílčích zjištění v souvislostech a práce s hypotézami vzniku sporného materiálu.
5.3 Prostředky
zvětšovací prostředky: např. mikroskop, lupa
prostředky pro měření: např. milimetrové měřítko, úhloměr, případně software umožňující měření v digitalizovaném obrazu,
prostředky pro digitalizaci a zpracování obrazu: např. kopírovací zařízení, skener, digitální fotoaparát, digitální kamera, PC + příslušný software

Jako další technické prostředky se používají různé světelné zdroje a na některých pracovištích také zdroje IR a UV záření, popř. zařízení pro zviditelnění protlačeného textu (ESDA).    

6. Postup zkoumání
Postup zkoumání lze rozdělit na několik fází:
1. přípravná fáze,
2. popis a vyhodnocení předložených materiálů,
3. analýza sporného a srovnávacího materiálu a jejich porovnání,
4. vyhodnocení nalezených znaků a jejich zasazení do možných hypotéz vzniku sporného materiálu,
5. stanovení závěru zkoumání.

Jednotlivé fáze postupu znaleckého zkoumání jsou blíže popsány ve Standardech pro postup při identifikačním zkoumání textů a podpisů a ve Standardu pro stanovování závěrů znaleckého zkoumání.

Znalecký výstup
7.1 Znalecký výstup je výsledek znaleckého zkoumání. Může mít ústní nebo písemnou formu. Ústní forma není nijak upravena. Písemnou formou je primárně znalecký posudek, případně odborné vyjádření.
7.2 Znalecký posudek je primární výstup znaleckého zkoumání. Jeho formální náležitosti jsou uvedeny vyhláškou ministerstva spravedlnosti.
7.3 Odborné vyjádření je výstup, kterým jsou podle zákona pomocí odborných znalostí objasňovány skutečnosti důležité pro trestní řízení. Jeho formální náležitosti nejsou upraveny.
7.4 Používaná terminologie je blíže uvedena ve Standardu odborné terminologie.

______________

[1] viz seznam znalců a znaleckých ústavů online na www.justice.cz
[2] mimo speciálních případů, kdy je psací prostředek držen jinou částí lidského těla než rukou – např. po úraze